Očekávám (a trochu doufám), že mnoho lidí, kteří si přečtou název této sekce, si řekne: "Nepotřebuji instrukce, jak chodit. Chodím celý život."
Také očekávám (a rozhodně doufám), že ostatní si přečtou název a jejich reakce bude: "Konečně odpověď na mou nejpalčivější otázku! Bál jsem se, že špatně chodím."
Pro ty z vás v první skupině, dovolte mi, abych se vás zeptal na toto: Chodí domorodé ženy v Africe se džbány s vodou vyváženými na hlavě stejným způsobem jako olympijští závodní chodci? A chodí ty domorodé ženy nebo ti závodníci stejně jako vy?
Vsadím se, že vaše odpověď na obě otázky bude ne.
To proto, že chůze není jen chůze. Existují způsoby chůze, které jsou více či méně efektivní, více či méně účinné, více či méně zdravé a silné.
A pokud přijmete tento předpoklad, mohlo by vás to zařadit do druhé skupiny.
Nyní, pro ty z vás ve druhé skupině mám něco, co budete možná považovat za špatnou zprávu. Neexistuje totiž jediná správná odpověď na otázku "Jak chodit."
Tento článek neodhalí skryté tajemství správné chůze, které znají pouze staří lámové z tibetského kláštera Drepung, ani geometrické vztahy mezi jednotlivými klouby vašich dolních končetin, které jsou optimální pro tu nejoptimálnější bezbolestnou chůzi, ani tu nejlepší obuv, kterou můžete použít pro přepravu stokilového batohu 1000 mil přes skleněné střepy.
Odhalí něco lepšího.
Ukáže vám, jak se sami sobě můžete stát tím nejlepším učitelem a objevit vlastní tajemství efektivní, příjemné a snadné chůze.
Než se začneme bavit o chůzi, pojďme si shnrnout základní předpoklady a argumenty podporující běhání naboso. Dopad na patu, zejména s kotníkem před kolenem a kolenem téměř rovně, znamená šok pro klouby - kotník, koleno, kyčel a nahoru do páteře.
To není dobré.
Běh naboso snižuje pravděpodobnost, že budete dopadat na patu... protože to bolí.
Došlap na přední nebo střední část nohy, s ohnutým kolenem a kotníkem, který není před kolenem, snižuje sílu procházející klouby, což vám umožní používat svaly, vazy a šlachy jako přírodní pružiny a tlumiče.
Co má všechno toto společného s chůzí?
Je zajímavé, že diskuse o tom, jak došlapovat při běhu, před tímto boomem běhání naboso prakticky neexistovala. Teď je to běžné téma, kdy barefoot běžci hledí přes prsty na běžce v botách, kteří dopadají na patu. To, jak se téma popularizovalo, s sebou přineslo další otázku, která před vydáním knihy Born To Run pravděpodobně nikoho ani nenapadla. Je to otázka, kterou dostávám téměř denně, a totiž: "Jak mám došlapovat při chůzi?"
Je to dobrá otázka.
Pokud existuje nějaký optimální způsob, jak na nohu dopadat při běhu, musí existovat i "správný" způsob chůze, ne?
Mezi lidmi, kteří se zabývají výzkumem běhání naboso se vede debata o tom, zda je dopad na přední část nohy lepší nebo horší než dopad na střední část, nebo zda je dopad nohou jedinečný a odlišný pro různé běžce. Existuje dokonce názor, že dopad na patu není ve skutečnosti tak škodlivý, za jaký ho považuje většina barefoot běžců.
Čím to může být?
Je to jednoduché. Dopad na patu je důsledkem jiných aspektů vaší biomechaniky, ne příčinou.
Přemýšlejte o tom. Jediný způsob, jak můžete změnit způsob, jakým vaše noha došlápne, je to, co děláte s kotníkem, kyčlí a kolenem.
Abyste při běhu nepřistáli na patě, pravděpodobně budete muset ohnout koleno více, než obvykle. Ale to samo o sobě by mohlo způsobit, že zakopnete o prsty na nohou, takže musíte také o trochu více ohnout kyčel. Potom můžete trochu uvolnit kotník, aniž byste prsty tahali ke kolenu.
Takže "přistát na přední části nohy" vlastně znamená "ohnout kyčli a koleno a uvolnit kotník", ale když někomu řeknete, aby změnil úhly v kyčli, koleni a kotníku, bude zmatený a neudělá ani krok.
A podobné je to s chůzí. Problém není v tom, kde vaše noha přistane, ale to, jak se pohybuje prostorem před došlápnutím.
Když jdete, vaše noha může došlápnout jedním ze tří způsobů: nejprve se dotkne přední část nohy a následně pata klesne k zemi; došlápnete v podstatě celou nohou, kdy se nejspíš nejdříve dotkne střední část nohy, nebo; došlápnutí na patu a přes ni na celou nohu... což je stále došlap celou nohou, ale pata se dotkne nejdřív.
Který z těchto tří způsobů závisí na tom, jak rychle nebo pomalu chodíte, zda jdete do kopce nebo s kopce a na jakém povrchu jste.
Skutečně tedy není nutné se příliš starat o došlap. Postará se o sebe sám... pokud věnujete pozornost následující věci.
Zaprvé, bude dobré, když budete bosí nebo alespoň skoro bosí.
Proč? Protože je velice prospěšné, když jste schopni propnout nohu a také nechat nervy v nohách vnímat zem.
Mnoho podiatrů doporučuje chůzi naboso jako lék na plantární fasciitidu. Mnoho chiropraktiků a ortopedických lékařů doporučuje chůzi naboso jako lék na bolesti dolní části zad.
Bosá chůze může pomoci s plantární fasciitidou, protože když jste bosi, zejména na nerovném povrchu, používáte nohy tak, že zapojují plantární fascii, takže bude silnější, když ji budete potřebovat.
Bosá chůze může pomoci s bolestí dolní části zad, protože... Pojďme se na to podívat zblízka.
Představte si, že stojíte na jedné noze.
Když vám řeknu, ať pokračujete v chůzi, většina lidí by v podstatě vykopla volnou nohu před sebe a ve správnou chvíli se zvedla na prsty zadní nohy, aby přenesla váhu na přední nohu, která přistála na patě daleko před vámi.
V podstatě chodíte "za svýma nohama". Jedna zajímavá věc na chůzi za nohama je to, že přesto nikdy neztrácíte rovnováhu. K tomu se za chvíli vrátíme.
A teď si představte, že jste zase na jedné noze. Když vám řeknu, ať stáhnete kterýkoli sval nebo svaly, které vás podle vás posunou dopředu, který sval byste stáhli? Upozorňuji, že jsem řekl "posounout dopředu." Pád dopředu se nepočítá, takže odpověď není "kotník" (naklonění) nebo "břicho" (předklon, který povede k pádu).
Odpovědí jsou svaly, které jsou někdy označovány jako "hlavní hybatele": hýžďové a hamstringy.
Stáhnete tyto svaly a posunete se dopředu.
A posílené hýžďové a stehenní svaly chrání spodní část zad.
Ale poté, co utáhnete hýždě a hamstring, nakonec se vymažete z rovnováhy a spadnete na obličej ... ledaže... položíte druhou nohu, abyste se zastavili.
A tady to konečně začne být zajímavé.
Pokud jednoduše položíte nohu tam, kde vám zabrání v pádu (namísto toho, abyste ji vykopli dále před vás, jak to obvykle děláte), bude blíže k vašemu těžišti, s mírným prohnutím v bocích a koleni, v biomechanicky silnější poloze.
Pokud to budete dělat - pro pohyb dopředu používat hýždě a boky, a došlapovat chodidlem namísto vykopnutí celé nohy - odlehčíte dolní části zad... a kolenům, bokům, dokonce i kotníkům.
O došlap se nemusíte starat.
Budete mít pocit, že jste "nad svýma nohama" a ne za nimi.
A to vás posílí, ať už se jdete jen projít nebo nesete třicetikilový batoh po horské stezce (což bude mimochodem snazší, protože zapojené svaly hýždí a stehen odlehčí vašim zádům).
Pokud budete myslet na to, aby vaše tělo bylo nad chodidly a abyste používali hýžďové svaly a svaly zadní části stehen, zcela přirozeně objevíte, jak snadno a efektivně chodit v jakékoli situaci. Pochopíte to zevnitř, z vlastní zkušenosti, ne z nějakého tištěného průvodce o tom, kolik centimetrů za kolenem bě měl být váš kotník, když jdete po svahu se sklonem 10 stupňů ve čtvrtek, když je venku 20 stupňů.
Zkombinujte to s pocitem vnímání světa, když jste bosí nebo v nějaké skutečně minimalistické obuvi (dejte si pozor, většina velkých výrobců obuvi označuje jako "barefoot" produkty, které jsou asi tak bosé jako chůdy) a já vám zaručuji, že vaše další procházka nebo výšlap pro vás bude zjevením... a moc si je užijete.
Rád bych časem natočil video, ve kterém ukážu, co tím vším myslím. Zatím se můžete podívat na toto video od Dr. Justina Lina, který ilustruje některé z bodů, které jsem uvedl výše:
Obsah tohoto příspěvku nepředstavuje a nenahrazuje odborné lékařské názory, diagnózu nebo léčbu. Pokud máte jakékoli dotazy nebo obavy, které souvisejí s vaším zdravím nebo zdravotním stavem, vyhledejte radu lékaře nebo jiného kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.
